Klub
 HISTORIE KLUBU  
 AKTUALITY       
 KONTAKTY        
BK Nový Jičín
 TÝM             
 ZÁPASY          
 STATISTIKY      
 LIGA            
Ostatní
 DOTAZY FANOUŠKŮ 
 ANKETY          
 FOTOGALERIE     
 DOWNLOAD        
 PTEJTE SE       
 CHEERLEADERS    
 FANCLUB         
 BAZÉN           
 ODKAZY          
 FANSHOP        

Redaktoři:Radyo
 An
 Babs
Webmaster:TomK









 Rozhovor s trenérem Jiřím Růžičkou


Pana Jiřího Růžičku, nynějšího trenéra Nymburka, jsme oslovili po tiskové konfrenci. Vyzpovídali jsme jej společně s několika dalšími novináři. Našim fanouškům asi není třeba dlouze představovat jediného trenéra, se kterým se nám podařilo získat titul mistra ligy. Připomeňme jen, že pan Jiří Růžička (nar. 1941) hrál v od roku 1962 až do roku 1975 za VŠ Praha a v reprezentaci (62-72) absolvoval úctyhodných 240 startů. Na trenérském postu se v nejvyšší mužské soutěži objevil poprvé v sezóně 97/98 ve Slavii Praha a rok poté dokázal s vyhrát titul mistra ligy s našim týmem Mlékárny Kunín. Po odchodu z NJ se po menší pauze objevil jako hlavní trenér v Hradci Králové u prvoligového ženského týmu. Nyní trénuje ambiciózní tým Nyburka, kde nahradil trenéra Predraga Benačka.

Jak jste se dnes cítil po tolika letech opět v Novém Jičíně a co říkáte na zápas?

Chtěl jsem tady vyhrát, ale myslím, že to není poslední zápas s Kunínem. Můžeme se setkat třeba v semifinále, nebo ve finále, uvidíme, jak to všechno dopadne. Taky se už ale nemusíme potkat vůbec. Samozřejmě, že se do Nového Jičína vracím s dobrými vzpomínkami, protože jsem tady udělal zatím jediný titul v mé trenérské kariéře. Takže já jsem tady byl spokojen. Jen škoda, že to nakonec tak dopadlo.

Co vás tady nejvíce zaujalo po těch čtyřech letech?

Já si myslím, že hala je pořád velmi pěkná, to byla už předtím. Taky obecenstvo je pořád stejně dobré. Vlastně mě tady nic tak úplně nepřekvapilo. Říkám, že tady to odjakživa bylo bezvadné. Sportovní prostředí, divácké prostředí, zajištění panem Dvořákem. Já myslím, že je to pořád na vysoké úrovni.

Jak se tady změnil tým od dob Vašeho působení?

Když jsem tady trénoval, tak ten tým byl na vyšší úrovni, co se týče taktiky a chytrosti. Košíková mne nyní, co jsem se vrátil k mužům, trošku překvapuje. Každý se zkrátka specializuje pouze na útok a obrana jde mimo. I když dnes se oba týmy snažily i o obranu. Překvapuje mě, že v košíkové je méně té zmíněné chytrosti. To bylo vidět na Johnsonovi, on neumí udělat fintu. Když vím, že Pelikán vyskočí, tak kývnu hlavou a vyskočím, a pak musí být odpískán faul, což Johnson ani jednou nedokázal. Je tam málo takových taktických prvků. Když měl Bošnjak čtyři fauly v poločase, my jsme chtěli hrát přes Idese pod košem. Byli jsme to schopni zahrát jen jednou. Whitfield se chtěl dneska ukázat, protože tady byl v loňském roce a hrál to všechno sám. Je to těžké, jsem u toho mančaftu krátkou dobu, ale vy jste asi chtěli slyšet o domácích. Tak samozřejmě jak Bobb, tak Warrick, to jsou střelci. Bošnjak je šikovný na pivotu. Myslím, že tady není náhrada za Petra Welsche a když on vypadne na středu rozehrávky, tak ta hra trochu trpí. Očekávám ale, že i když má Opava náskok čtyř bodů, tak v play-off budou všechny zápasy vyrovnané. Není tady žádný vyložený favorit ligy.

Promítal jste si cestou v hlavě vzpomínky, nebo zážitky z Nového Jičína? Na co jste vzpomínal nejvíce?

No samozřejmě, že jsem vzpomínal. Ty vzpomínky se vybavují. Nejvíc to byly vzpomínky na přivítání na radnici a koupání Pepy Jelínka v kašně. V hale tehdy byla fantastická atmosféra. Pak ty oslavy, všechno to bylo perfektní. A chtěl bych si to ještě někdy zopakovat. Tady asi těžko, tady už se asi nikdy nedostanu.

Po odchodu z Nového Jičína jste se v mužském basketbalu tři roky neobjevil, kde jste působil?

Já jsem učil na sportovním gymnáziu v Kladně, kde jsem vedl družstvo dorostenců. S tím jsem se probojoval do extraligy. Poté jsem tam hned v červenci po konci školního roku skončil, protože jsem dostal nabídku z Hradce Králové. Tam jsem byl krátkou dobu a místní dorostenci bohužel spadli z extraligy. Poté jsem pracoval tři roky v Hradci Králové u žen.

Přišla během těch tří let z mužské ligy nějaká nabídka?

Ne, nepřišla. Já jsem v Hradci byl spokojen, měli jsme tam dobrý tým. Neustále jsme se zlepšovali. Doufám, že dneska holky vyhrály ve Strakonicích takže postoupí do semifinále. Jak říkám, já jsem tam byl spokojený, jak s basketbalem, tak s městem, protože je to moc hezké město.

Je velký rozdíl mezi dorostenci, případně ženami a první ligou mužů?

Je to velký rozdíl, přímo nebetyčný rozdíl. To se nedá srovnávat, tréninky, zápasy. Takhle hodnotit to nejde.

V čem hlavně vidíte ty rozdíly?

Prakticky ve všem. Rychlost, výbušnost, nasazení. Vůbec ty mužské týmy jsou daleko vyrovnanější. Ženská liga, to je předem dané. Tam je pouze souboj o čtvrté a páté místo. Družstva kromě Gambrinusu a USK mají úzké kádry šesti, sedmi lidí, takže tam se nedá ani trénovat tak, jak se trénuje v mužské lize - pět na pět naplno. To vůbec nejde, protože tam jsou zařazeny dorostenky, které zkrátka na tu úroveň ještě nemají. Opravdu se to vůbec nedá srovnat. To je jako bílá a černá.

Děkuji za rozhovor.
24.3.2003 11:05:52-Jelc-ROZHOVORY (Přečteno: 634x) 

 Související články
22.3.2003 19:25:48-Radyo-LIGA
Nymburku jsme prohru vrátili


Zpět


 "Nepropadejte panice" (Douglas Adams) Design & Programming by TomK